verze pro tisk

Poslech hudby v každodenním životě. Souvislost s hudební preferencí a strukturou zájmů.

Marek Franěk

Technické prostředky umožňující zaznamenání a přehrávání hudby přinesly ve 20. století zásadní změny. Díky nosičům zvuku již hudba přestala být závislá na aktivní činnosti hráče na hudební nástroj nebo zpěváka. Technické prostředky dovolují, aby se jedinec, pokud má takovou potřebu, obklopoval během svých každodenních činností hudbou v podstatě nepřetržitě. Existence zvukové techniky také výrazně změnila naše každodenní akustické prostředí - dosud žádná civilizace nevyužívala hudbu tak intenzivně, jak to činí příslušníci naší postindustriální společnosti.

Uvedené změny vedly v nedávné době hudební psychology k tomu, aby se začali intenzivněji zajímat o fungování hudby v každodenním životě současné společnosti. Za jakých situací dnes lidé poslouchají hudbu, proč, s kým a jak často?

Někteří psychologové (např. North a Hargeaves, 2000) poukazují na to, že hudba v každodenním prostředí neplní funkci pouhé zvukové kulisy, jak se dříve soudilo. Na místo toho se hudba stává určitým prostředkem, který lidé používají v různých situacích resp. prostředích, aby je tímto způsobem jasněji definovali. Hudba, ač zaznívá v pozadí, se stává významným prvkem, který spoluvytváří určité situace a někdy jim i dodává jejich vlastní smysl. Nedávné empirické výzkumy také upozorňují na to, že proces estetického hodnocení hudby je značně dynamický. Při každodenním poslechu není hudba hodnocena jen “objektivně” podle své vnitřní hudební hodnoty, ale na intenzitě prožitku posluchače se také významně podílí vlastní situace, v které hudbu poslouchá (společnost blízkých či přátel, vhodnost hudby v určitém prostředí či situaci apod.). Výzkum fungování hudby v každodenním prostředí tedy z mnoha důvodů nabývá na značné důležitosti.

Uveďme několik příkladů z nedávných výzkumů hudby v každodenním prostředí. Například DeNora (2000) prováděla interview s 52 britskými a americkými ženami různého věku a zjišťovala, jak poslouchají hudbu v různých kontextech (v nákupních střediscích, během kondičního cvičení či různých společenských zábav). DeNora usoudila, že úlohou hudby v každodenní životě je organizovat soukromý i sociální svět jedince. Hudba se podílí na neustálém spoludefinování smyslu různých aktivit.

Jiným přístupem k výzkumu funkce hudby v každodenním prostředí je aplikace metody vzorkování prožitku (viz Cziksentmihalyi a Lefevre, 1989). Při použití této metody každý účastník výzkumu dostane k dispozici elektronický signální přístroj, který v určitý okamžik přijme od experimentátora signál. Po zaznění tohoto signálu si testovaná osoba zaznamená, co právě dělá, co při tom prožívá a zda se v tento okamžik cítí být spokojena. Experimentátor pak může například vyhodnocovat, jak velkou část svého každodenního života je jedinec spokojen, kdy provádí činnost, která jej baví atd. V hudební psychologii tuto metodu jako první použili Sloboda, O’Neil a Ivaldi (2001). Účastníci tohoto výzkumu popisovali při aktivaci elektronického signálního zařízení své aktuální hudební prožitky - kde jsou, s kým tam jsou, co dělají, jakou právě hudbu poslouchají a jak ji prožívají. Podobný výzkum (za použití mobilních telefonů) prováděli North, Hargreaves a Hargreaves (2004). Z množství dat, které získali, uvedeme pouze některá zjištění. Členové zkoumané skupiny (N = 346) většinou poslouchali hudbu o samotě, jednalo se nejčastěji o populární hudbu. Zda se hudba líbila souviselo s tím, v čí společnosti při poslechu hudby tito lidé byli a na jakém místě se nacházeli. Ukázalo se, že hudba se nejčastěji poslouchá večer a o weekendech. Lidé jsou při tom většinou doma

V našem výzkumu jsme navázali na nedávnou práci Rentfrowa a Goslinga (2003). Tito autoři se v rozsáhlé studii, která se zabývala především širší souvislostí mezi osobnostními rysy a hudební preferencí, také věnovali výzkumu fungování hudby v každodenním životě a srovnávali, jakou funkci hudba hraje mezi dalšími aktivitami trávení volného času. Poměrně jednoduchá metoda, kterou autoři použili, nabízela možnost tuto studii v určité modifikaci zopakovat v našich podmínkách jako výzkumný projekt při kurzu hudební psychologie a výsledky pak využít k interkulturálnímu srovnávání.

Studie autorů Rentfrowa a Goslinga (2003) byla prováděna se vzorkem vysokoškolských studentů (N = 74) jedné z univerzit v americkém Texasu. Náš výzkum byl prováděn se studenty Univerzity Hradec Králové. Cílem bylo zjistit, zda se objeví rozdíly mezi texaskými a východočeskými studenty, či zda existují určité vzorce chování, které jsou typické pro danou společenskou skupinu (v našem případě univerzitních studentů) v celém “západním” světě.

Dále nás zajímalo, zda způsob poslechu v každodenním životě nějakým způsobem souvisí s hudební preferencí, či zda je na této preferenci zcela nezávislý. Je třeba možné, že posluchači “klasické” hudby poslouchají hudbu v jiných situacích než posluchači “tvrdé” hudby?

 

Metoda

Výzkumu se zúčastnilo 106 respondentů, 45 mužů a 61 žen. Všichni byli studenti různých oborů Univerzity Hradec Králové. Jejich průměrný věk byl 22,6 let.

Respondentům byl předložen dotazník, který zjišťoval stupeň důležitosti různých činností, jež respondent provádí během svého volného času. V další části dotazníku jsme se ptali na situace, za kterých respondent poslouchá hudbu. Dotazník byl doplněn zjišťováním hudební preference. Dotazník se skládal z řady výroku, případně otázek, respondenti měli za úkol označit svoji odpověď na sedmistupňové číselné Likertovské škále (1 = zcela nesouhlasím/nikdy/vůbec se mi nelíbí .... 7 = zcela souhlasím/vždy/velice se mi líbí).

Abychom mohli porovnat texaská a východočeská data, vyšli jsme při konstrukci dotazníku ve větší míře z otázek, které použili Rentfrow a Gosling (2003). Při zjišťování stupně důležitost činností, jež respondent provádí během svého volného času, se američtí autoři ptali na tyto položky: music (poslech hudby), movies (sledování filmů), books and magazines (čtení knih a časopisů), TV programs (sledování televize), food preferences (dobré jídlo), bedrooms (sexuální aktivity - přibližný překlad), hobbies and activities (různé koníčky a zájmy) a clothes (zájem o módu).

V našem dotazníku jsme proto respondenty žádali, aby ohodnotili důležitost následujících činností, které provádějí během svého volného času (“Jak důležité jsou pro Vás následující činnosti, které provádíte během volného času?”):

1. Četba knih nebo časopisů je pro mě velmi důležitá.

2. Sledování televize je pro mě velmi důležité

3. Počítač (hry, internet) je pro mě velmi důležitý.

4. Sport je pro mě velmi důležitý.

5. Hudba je pro mě velmi důležitá.

6. Různé mé další koníčky a zájmy jsou pro mě velmi důležité.

7. Oblékání (móda) je pro mě velmi důležité.

8. Dobré jídlo je pro mě velmi důležité.

9. Návštěvy restaurací, hospod či barů jsou pro mě velmi důležité.

10. Schůzky s opačným pohlavím jsou pro mě velmi důležité.

Stejně jako američtí autoři jsme použili poněkud obecně formulovanou položku hobbies and activities – různé další koníčky a zájmy. Pokud bychom chtěli zjišťovat konkrétní strukturu zájmů, dotazník by se značně prodloužil a navíc bychom získali data, která nejsou z hlediska našeho zájmu příliš důležitá. Vynechali jsme poněkud nekonkrétní položku movies, zato jsme přidali další položky – počítač, sport, návštěvy a restaurací, hospod či barů

V další části dotazníku jsme se ptali na situace, za kterých respondenti poslouchají hudbu. Rentfrow a Gosling (2003) zjišťovali poslech hudby při následujících situacích: alone (o samotě), getting up in the morning (ráno při vstávání), going to sleep (před spaním), driving (při řízení auta), studying (při studiu), working (při práci), hanging out with friends (s přáteli), exerxising (při cvičení), getting ready to go out (před odchodem z domova).

V našem dotazníku jsme se studentů ptali, aby uvedli frekvenci poslechu hudby při následujících situacích:

1. Jak často posloucháte hudbu, když jste sám/sama?

2. Jak často posloucháte hudbu, když ráno vstáváte?

3. Jak často posloucháte hudbu před spaním?

4. Jak často posloucháte hudbu, když řídíte auto?

5. Jak často posloucháte hudbu, když cestujete vlakem či autobusem?

6. Jak často posloucháte hudbu, když se učíte?

7. Jak často posloucháte hudbu při práci?

8. Jak často posloucháte hudbu, když se zdržujete s přáteli?

9. Jak často posloucháte hudbu při cvičení (sportu)?

10. Jak často posloucháte hudbu, když se připravujete k odchodu z domova?

V poslední části dotazníku jsme zjišťovali hudební preferenci. V zásadě jsme vyšli z rozdělení hudebních žánrů, které použili ve svém výzkumu Rentfrow a Gosling (2003), byla provedena pouze určitá modifikace vycházející ze specifičnosti českých poměrů.

 

Výsledky

1. Důležitost jednotlivých činnosti, které dotazované osoby provádí během svého volného času

V grafu 1 jsou zakresleny průměrné stupně důležitosti jednotlivých činnosti, které dotazované osoby uskutečňují během svého volného času.

Graf 1: Průměrné stupně důležitosti jednotlivých činnosti, které dotazované osoby uskutečňují během svého volného času. Vzorek českých studentů. Z  leva do prava jsou uvedeny následující činnosti: hudba, četba knih nebo časopisů, sledování televize, dobré jídlo, schůzky s opačným pohlavím, různé další koníčky a zájmy, oblékání (móda), počítač (hry, internet), sport a návštěvy restaurací, hospod či barů.

V grafu 2 jsou pro srovnání uvedeny výsledky ze studie Rentfrowa a Goslinga (2003).

Graf 2: Průměrné stupně důležitosti jednotlivých činnosti, které dotazované osoby uskutečňují během svého volného času. Vzorek amerických studentů. Převzato ze studie Rentfrowa a Goslinga (2003). Z  leva do prava jsou uvedeny následující činnosti: music (poslech hudby), movies (sledování filmů), books and magazines (čtení knih a časopisů), TV programs (sledování televize), food preferences (dobré jídlo), bedrooms (sexuální aktivity - přibližný překlad), hobbies and activities (různé koníčky a zájmy) a clothes (zájem o módu).

Při srovnání výsledků uvedených na obou grafech je třeba si uvědomit, že data nebyla získána přesným měřením, ale pouze na základě odpovědí vyznačených na poměrových škálách. Srovnání tedy může být jen velmi přibližné.

Vidíme, že v obou vzorcích dat hraje hudba mezi zájmy velmi důležitou roli. V zájmu o hudbu tedy nenalézáme mezi českými a americkými studenty žádnou odlišnost. Kulturní odlišnost můžeme vidět například ve výrazně nižším zájmu o sledování televize a poněkud nižším zájmu o módu u českých studentů ve srovnání s americkými.

Zajímalo nás rovněž, zda existuje nějaký rozdíl mezi muži a ženami v hodnocení důležitosti jednotlivých činností volného času. Výsledky jsou vykresleny v grafu 3 (muži) a grafu 4 (ženy).

Graf 3: Průměrné stupně důležitosti jednotlivých činnosti, které dotazované osoby uskutečňují během svého volného času. Zobrazena pouze data získaná od mužů. Popis jednotlivých činností viz legenda grafu 1.


Graf 4: Průměrné stupně důležitosti jednotlivých činnosti, které dotazované osoby uskutečňují během svého volného času. Zobrazena pouze data získaná od žen. Popis jednotlivých činností viz legenda grafu 1.

Vidíme, že hudba má pro obě pohlaví stejnou důležitost. Rozdíly najdeme až u další činností, zejména u četby a počítače, dále pak u módy, sportu a u návštěvy restaurací. Tyto rozdíly odpovídají tradičním představám o rozdílech mezi rolí mužů a žen.

Dále jsme prováděli faktorovou analýzu činností, které studenti provádějí ve svém volném čase. Zajímalo nás, zda zájem o hudbu může být těsněji spjat s některými konkrétními činnostmi, popřípadě jaké zájmy preferují ti, kteří se hudbou ve volném čase příliš nezabývají. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 1.

Při analýze principiálních komponent s normalizovanou rotací varimax jsme zvolili selekci čtyř faktorů, kterým odpovídá 60,6% celkového rozptylu. Výsledky analýzy jsou uvedeny v tabulce 1. Položky sytící faktor signifikantně (> 0,5) jsou uvedeny tučně. Kladné hodnoty znamenají, že položka pozitivně koreluje s daným faktorem, záporná naopak negativně. Faktor 1 nazýváme “Móda a opačné pohlaví”. Naplňují jej ti studenti, kteří se zajímají o módu a schůzky s opačným pohlavím. Rovněž se zajímají o sledování televize. Faktor 2 nazýváme “Všestranné zájmy”. Tito studenti mají různé koníčky a zájmy, zajímají se o hudbu, četbu a mají rádi i dobré jídlo. Faktor 3 můžeme jednoduše nazvat “Aktivní sportovci”. Jeho nositelé se zajímají ve svém volném čase především o sport a naopak nesledují televizi. Poslední faktor 4 “Hospoda a počítač” naplňují ti studenti, kteří rádi navštěvují hospody, tráví čas u počítače a vůbec nečtou. Jsou to převážně muži.

Vidíme tedy, že existuje skupina studentů popsaná faktorem 2, o které bychom mohli říci, že má široké zájmy. Pro ty je hudba v jejich každodenním životě podstatně důležitější než pro ostatní uvedené skupiny studentů.

 

 

 

Faktor 1

Faktor 2

Faktor 3

Faktor 4

Činnosti:

Móda a opačné pohlaví

Všestranné zájmy

Aktivní sportovci

Hospoda a počítač

Četba knih nebo časopisů

,018020

,550453

,019076

-,571621

Sledování televize

,484697

,074473

-,502099

,338379

Počítač (hry, internet)

,054663

-,035366

,215235

,618055

Sport

,064059

,050038

,855848

,291383

Hudba

,297707

,606780

,121914

,045819

Různé další koníčky a zájmy

,038498

,731702

,058940

-,111953

Oblékání (móda)

,814212

-,021818

,010499

,016718

Dobré jídlo

-,061984

,691032

-,296115

,264024

Návštěvy restaurací, hospod či barů

,206336

,139472

-,037981

,749336

Schůzky s opačným pohlavím

,740174

,197833

,011511

,164005

Tabulka 1: Výsledky faktorové analýzy činností, které studenti provádějí ve svém volném čase.

 

2. Situace, za kterých lidé poslouchají hudbu

Dále jsme prováděli analýzu situací, za kterých lidé poslouchají hudbu. V grafu 5 jsou vykresleny výsledky z našeho výzkumu, v grafu 6 uvádíme pro srovnání výsledky z výzkumu prováděného v Texase.

Graf 5: Situace, za kterých lidé poslouchají hudbu. Vzorek českých studentů.


Graf 6: Situace, za kterých lidé poslouchají hudbu. Vzorek amerických studentů. Převzato ze studie Rentfrowa a Goslinga (2003). Z  leva do prava jsou uvedeny následující situace: alone (o samotě), getting up in the morning (ráno při vstávání), going to sleep (před spaním), driving (při řízení auta), studying (při studiu), working (při práci), hanging out with friends (s přáteli), exerxising (při cvičení), getting ready to go out (před odchodem z domova).

Opět dodáváme, že grafy nevznikly na základě přesných měření, proto srovnání může být jen velmi nedokonalé.

U obou vzorků vidíme dosti výraznou shodu mezi způsobem poslechu hudby v každodenním životě. Pochopitelný je rozdíl u poslechu hudby při řízení auta – u českých studentů není vlastnictví a používání automobilu tak běžné jako u amerických. Čeští studenti také poněkud méně poslouchají hudbu při učení něž američtí, zato poněkud více při práci. V texaském výzkumu však nebylo přesně specifikováno, o jakou práci se jedná, v našem výzkumu jsme proto také tuto položku blíže nespecifikovali. Její vypovídací hodnota je proto poněkud malá.

Ověřovali jsme také, zda neexistují rozdíly mezi muži a ženami. Objevily se sice určité rozdíly, nejsou však příliš velké a bez dalších informací je bylo velmi obtížné interpretovat.

Při další analýze nás zajímalo, zda existují určité charakteristické posluchačské typy, tedy zda jsou jedinci, kteří poslouchají hudbu převážně za určitých situací, zatímco jiní za situací zcela odlišných. Prováděli jsme proto faktorovou analýzu, jejíž cílem bylo ukázat, zda je možné najít určitou typologii posluchačů s ohledem na situace, v kterých nejčastěji poslouchají hudbu. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 2. Při analýze principiálních komponent s normalizovanou rotací varimax jsme zvolili selekci čtyř faktorů, kterým odpovídá 66% celkového rozptylu. Položky sytící faktor signifikantně (> 0,5) jsou uvedeny tučně.

 

Faktor 1

Faktor 2

Faktor 3

Faktor 4

Situace:

Poslech o samotě

Hudba zahání nudu

Řidiči

Poslech ve společnosti

O samotě

,724175

,250587

,178895

,110883

Ráno při vstávání

,844462

,037986

-,063095

,050674

Večer před spaním

,492548

,425700

-,229417

,061711

Při řízení auta

,143962

,082111

,902472

,047148

Při cestě vlakem/ autobusem

,052130

,720024

,423773

,160206

Při učení

,173623

,760585

-,029599

-,062093

Při práci

,574126

-,075828

,266304

,472992

S přáteli

,066360

,334621

,096683

,787099

Při cvičení (sportu)

,201145

-,180995

,133756

,731364

Před odchodem z domova

,685647

,121839

,209125

,194919

Tabulka 2: Výsledky faktorové analýzy situací, za kterých lidé poslouchají hudbu.

 

Faktor 1 nazýváme “Poslech o samotě”. Naplňují jej ti studenti, kteří hudbu nejčastěji poslouchají doma (resp. na koleji), když jsou sami, když ráno vstávají, večer před spaním, před odchodem z domova či při blíže nespecifikované práci. Faktor 2 nazýváme “Hudba zahání nudu”. Tito studenti poslouchají nejčastěji hudbu, když cestují nebo studují. Při obou činnostech předpokládáme, že hudba slouží k zpříjemnění jinak nudné situace či zdlouhavé a nepříjemné činnosti. Faktor 3 nazýváme “Řidiči”. Tito lidé výrazně často poslouchají hudbu při řízení auta (nesignifikantně rovněž při cestování vlakem a autobusem). Hudba je tedy pro ně prostředek, kterým si krátí cestu, jinak je příliš v každodenním životě nezajímá. Poslední faktor 4 jsme nazvali “Poslech ve společnosti”. Vidíme, že tito lidé o samotě příliš hudbu neposlouchají, hudba jim slouží pouze k dokreslení určité situace - setkání s přáteli či cvičení. Poslouchat hudbu pro ní samou je jim zřejmě cizí.

 

3. Souvislost mezi hudební preferencí, subjektivní důležitostí činností prováděných ve volném čase a situacemi, za kterých lidé poslouchají hudbu

Je otázka, zda lidé, kteří preferují určitý typ hudby, mají jiné posluchačské zvyklosti než ti, jež mají rádi jiný typ hudby. Jsou určité posluchačské zvyklosti spojeny s oblibou nějakého konkrétního hudebního žánru, je preference určitého hudebního žánru spojena s tím, že hudba je pro jedince preferující tento žánr v životě důležitější než pro příslušníky jiných preferenčních skupin?

Nejprve jsme provedli analýzu hudebních preferencí našich respondentů. Stejně tak jako Rentfrow a Gosling (2003) jsme pomocí faktorové analýzy zjišťovali, zda se preference jednotlivých hudebních žánrů shlukují do nějakých vyšších preferenčních okruhů.

Při analýze principiálních komponent s normalizovanou rotací varimax jsme zvolili selekci šest faktorů, kterým odpovídá 72% celkového rozptylu. Faktor 1 sytí žánry blues, jazz, folk, gospel, soul, faktor 2 žánry soundtrack, pop, muzikál, faktor 3 rap, soul, elektronická hudba/dance, faktor 4 alternativní hudba a metal, faktor 5 folk, country, lidová hudba a dechovka a faktor 6 klasická (vážná) hudba, gospel, lidová hudba a dechovka. Hlubší analýza hudební preference bude předmětem další studie, proto se nebudeme touto otázku zabývat do větší hloubky.

Připomeňme, že Rentfrow a Gosling (2003) našli ve svém výzkumu následující strukturu hudebních žánrů: (1) “reflexivní a komplexní hudba” (blues, jazz, klasická hudba a folk), (2) “intenzivní a buřičská” (alternativní hudba, heavy metal), (3) “optimistická a konvenční hudba” (country, sound track. “religious” a pop) a (4) “energická a rytmická hudba” (rap/hip-hop, soul/funk, elektronická, taneční).

Dále jsme zjišťovali, zda existují korelace mezi stupněm důležitosti určité činnosti volného času a preferencí určitého okruhu hudebních žánrů podle naší typologie založené na šesti výše uvedených faktorech. Tabulka 3 uvádí korelační matici, signifikantní korelace jsou označeny tučně (p < 0,05).

 

 

Faktor 1

Faktor 2

Faktor 3

Faktor 4

Faktor 5

Faktor 6

Činnosti:

blues, jazz, folk, gospel, soul

soundtrack, pop, muzikál

rap, soul, elektronická hudba/dance

alternativní hudba a metal

folk, country, lidová hudba

klasika, gospel, lidová hudba a dechovka

Četba knih nebo časopisů

.22

-.09

-.17

-.13

.01

.11

Sledování televize

-.35

.06

-.06

-.03

-.35

-.26

Počítač (hry, internet)

-.17

.03

.11

.21

-.22

-.25

Sport

.22

.09

.09

.17

.30

.20

Hudba

.11

.08

-.07

.10

.06

.25

Různé další koníčky a zájmy

-.02

-.17

-.22

-.04

-.15

-.04

Oblékání (móda)

.00

.41

.16

.02

-.13

.01

Dobré jídlo

-.03

-.10

-.23

-.06

-.11

-.10

Návštěvy restaurací, hospod či barů

.08

-.26

-.09

.15

-.09

-.16

Schůzky s opačným pohlavím

-.03

.09

-.14

-.03

-.21

-.13

Tabulka 3: Souvislost mezi stupněm důležitosti určité činnosti volného času a preferencí určitého okruhu hudebních žánrů.

 

Vidíme například, že hudební žánry, které Rentfrow a Gosling (2003) nazývají “optimistická a konvenční hudba” (v našem případě faktor 2 - soundtrack, pop, muzikál), silně korelují se zájmem o módu (a nezájmem o návštěvu hospod). Žánry, které tito autoři nazývají “intenzivní a buřičská hudba” (v našem případě faktor 4 - alternativní hudba a metal), korelují se zájmem o počítač ve volném čase, “reflexivní a komplexní hudba” (v našem případě faktor 1 - blues, jazz, folk, gospel, soul) pozitivně koreluje se zájmem o četbu a sport a negativně se zájmem o sledování televize (tedy nezájem o sledování televize). Preference klasické hudby (faktor 6) a tradičnějších žánrů (lidová hudba, dechovka) pak kladně koreluje se zájmem o hudbu jako činnost naplňující volný čas a negativně koreluje se zájmem o sledování televize a počítač. Faktor 5, který sytí folk, country a lidová hudba, pak pozitivně koreluje se zájmem o sport jako hlavní náplň volného času a negativně se zájmem o počítače a o sledování televize.

V další analýze jsme pomocí výpočtu korelací zjišťovali, zda hudební preference nějakým způsobem souvisí s tím, za jakých okolností jedinec nejčastěji poslouchá hudbu. Objevili jsme však jen několik souvislostí, proto neuvádíme celou korelační matici. Preference žánrů, které Rentfrow a Gosling nazývají “optimistická a konvenční hudba” (v našem případě faktor 2 - soundtrack, pop a muzikál), kladně koreluje s častým poslechem hudby při řízení (r = ,28), při práci (r = ,24) a při sportu (r = ,33). Preference žánrů, které tito autoři nazývají “intenzivní a buřičská hudba” (v našem případě faktor 4, alternativní hudba a metal), koreluje s častým poslechem hudby při studiu (r = -,26).

 

Závěr

Při našem výzkumu jsme přirozeně neusilovali o sociologicky reprezentativní vzorek populace. Cílem bylo provést odpovídající srovnání s americkými daty. Vzhledem k tomu byl vybrán podobný vzorek respondentů jako v americké studii. Nicméně věříme, že naše data mají vysokou vypovídací hodnotu pro studentskou populaci, jež je dána tím, že se výzkumu zúčastnili studenti nejrůznějších oborů - humanitních, sociálních, ekonomických, přírodovědných, technických i sportovních disciplín. Je možné, že výzkum se širším vzorkem studentské populace by přinesl určitá zpřesnění našich poznatků, nicméně si nemyslíme, že výsledky by se výrazně lišily od prezentovaných zjištění.

Vidíme, že mezi strukturou zájmů našich a amerických studentů existuje kromě několika výjimek značná podobnost. Stejně tomu tak je v případě situací, při kterých studenti nejčastěji poslouchají hudbu. Odlišnost se ukázala především ve výrazně nižším zájmu o sledování televize u českých studentů a poněkud nižším zájmu o módu u českých studentů ve srovnání s americkými. Pochopitelný je rovněž rozdíl mezi frekvencí poslechu hudby při řízení auta.

Výsledky faktorové analýzy dokumentovaly, že existují určité charakteristické shluky zájmů. Hudba má v každodenním životě největší důležitost pro jedince, kteří mají spíše všestranné zájmy. Existují přirozeně i lidé, pro které je hudba výrazně důležitější než ostatní zájmy, jejich procento však bylo ve zkoumané populaci zanedbatelné, jak dokumentovala tato šetření.

Další analýza ukázala, že můžeme vytvořit typologii posluchačů podle toho, za jaké situace hudbu v každodenním životě poslouchají. Jedním z těchto posluchačských typů jsou lidé, kteří poslouchají hudbu spíše o samotě. Hudba jim tedy neslouží k dokreslení určitých společenských situací, jako dalším skupinám. Můžeme předpokládat, že právě tato skupina lidí potřebuje hlubší kontakt s hudbou pro ni samou. Není při tom důležité, jaký druh hudby preferují. Naproti tomu pro jiné jedince slouží hudba spíše k zpříjemnění nudných činností nebo k dotváření atmosféry určitých činností prováděných ve společnosti dalších lidí. Jedná se tedy o onu funkci hudby, o které např. North a Hargeaves (2000) říkají, že slouží k definování určitých činností a situací

Analýza souvislosti mezi hudební preferencí a oblíbenými činnostmi prováděnými ve volném čase dokumentovala, že hudební preference souvisí s celkovou strukturou zájmů a stylem života jedince. Nutné však dodat, že korelace, které jsme zjistili, nebyly příliš vysoké. Výsledky tedy vypovídají spíše o některých existujících tendencích, není však možné na základě zjištění hudební preference s naprostou jistotou předpovědět, jaké bude mít daný jedinec ostatní zájmy.

Klasickou hudbu a tradičnějších hudební žánry (lidová hudba, dechovka) spíše poslouchají lidé, pro které je hudba důležitým prostředkem k naplnění jejich volného času. Oproti tomu preference konvenční populární hudby je spojena především se zájmem o módu. Tito jedinci také výrazně častěji poslouchají hudbu při řízení vozidla, při práci či sportu než lidé preferující jiné hudební žánry. Pro preferenci alternativní hudby a metalu je charakteristické, že příslušníci této vkusové skupiny rádi tráví volný čas u počítače, který pak slouží především k zábavě (hry, internet a pod.). Pro tuto skupinu je také charakteristické, že se její příslušníci své oblíbené hudby nemohou vzdát ani při studiu. Preference žánrové kategorie zahrnující blues, jazz, folk, gospel a soul souvisí se zájmem o četbu a sport. A nakonec jedinci, kteří se věnují především sportu a nevysedávají ani u televize, ani u počítače, preferují spíše folk, country nebo lidovou hudbu.

Literatura:

Czikszentmihalyi, M. a Lefevre, J. (1989). Optimal experience in work and leisure. Journal of Personality and Social Psychology, 56, 815-822.

DeNora, T. (2000). Music in everyday life. Cambridge, Cambridge University Press.

North, A. C. a Hargreaves, D. J. (2000). Musical preferences during and after relaxation and exercise. American Journal of Psychology, 113, 43-67.

North, A. C., Hargreaves D. J. a Hargreaves J. J. (2004). Uses of music in everyday life. Music Percpetion, 22, 1,41-77.

Rentfrow, P. J. a Gosling, S. D. (2003). The do re mi’s of everyday life: the structure and personality correlates of music preference. Journal of Personality and Social Psychology,84, 6, 1236-1256.

Sloboda, J. A., O’Neill, S. A. a Ivaldi, A. (2001). Functions of music in everyday life: an exploratory study using the Experience Sampling Method. Musicae Scientae, 5, 9-32.

 

Poznámka a poděkování:

Na výzkumu se podílely studentky Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové Michaela Hajzerová, Barbora Havlová, Veronika Poulová, Kateřina Vimerová a Klára Weiglová.