verze pro tisk

Současný stav libret italské opery na Moravě v 1. polovině 18. století

Jana Spáčilová

Při výzkumu italské opery na Moravě v 1. polovině 18. století narážíme – s výjimkou operního provozu v Jaroměřicích nad Rokytnou – na citelný nedostatek hudebních pramenů[1]. Tento pro hudebního historika nepříjemný poznatek je však vyvážen množstvím pramenů nehudebních, tedy libret. Od více než třicet let staré základní studie Jiřího Sehnala Počátky opery na Moravě (1974), kde nacházíme soupis všech tehdy známých libret včetně odkazů na jejich uložení, však nebyl publikován seznam, který by reflektoval novější poznatky. O shrnutí současného stavu moravských libret se proto pokusím v následujícím textu. Zaměřuji se zde na libreta oper provedených v 1. polovině 18. století v Jaroměřicích nad Rokytnou, Kroměříži, Vyškově, Holešově a v Brně.

Moje stať představuje především soustředění současných poznatků o moravských libretech, zvláště o jejich uložení. Připravuje tak půdu pro další zkoumání v případě, že by se v budoucnosti našly hudební materiály, které by bylo možno přiřadit právě na základě srovnání s librety ke zdejšímu hudebnímu provozu. Přitom je nutno brát v úvahu to, že se vzrůstající informovaností v mezinárodním měřítku se stav pramenné základny značně proměňuje a ani tento soupis pravděpodobně nebude konečným stanovením repertoáru italské opery na našem území v době baroka.

Při pátrání po moravských libretech jsem vycházela jednak z publikovaných soupisů libret, jednak z katalogů knihoven v České republice i v zahraničí. Významným vodítkem byly také některé obecnější hudebně historické práce.

Prvním zpracováním dějin hudby na Moravě, kde lze nalézt zmínky o libretech italské opery, je kniha Geschichte der Musik in Mähren Christiana d’Elverta. Zde nacházíme seznam italských libret z brněnské tiskárny Maxmiliána Svobody, uložených v olomoucké knihovně[2]. Názvy děl ovšem d’Elvert značně komolí, případně uvádí jen jména libretistů či skladatelů, a navíc je označuje za opery, ačkoli většina z nich byla identifikována jako oratoria[3]. Kromě toho uvádí d’Elvert jeden titul z operního provozu na panství Jana Adama Questenberga v Jaroměřicích, jímž je Atalo, ovvero La verità nell’inganno (Jaroměřice 1731)[4]. Neuvádí však uložení libreta; jeho exemplář se dodnes nepodařilo nalézt.

Zakladatelským počinem a metodickým zakotvením badatelského zájmu o hudbu ve šlechtických rezidencích na Moravě se staly práce Vladimíra Helferta o jaroměřické zámecké kultuře. Již v rámci práce Hudební barok na českých zámcích (1916) Helfert významně doplňuje d’Elvertovy poznámky otištěním přesných názvů libret uložených v té době v olomoucké knihovně[5] a nově cituje titulní list opery Demofoonte, provedené v Jaroměřicích roku 1738[6]. Zásadní přelom v poznání jaroměřického operního repertoáru potom představuje dodatek v jeho druhé monografii Hudba na jaroměřickém zámku s podtitulem “Nové jaroměřické texty”, kde je otištěn seznam devíti libret uložených v knihovně zámku Nové Hrady v jižních Čechách včetně úplných citací titulních listů. Jsou to tato libreta: Anonym: Il Gran Mogol (1729), I. Conti: L’Elezione d’Antigono in Re della Siria (správně d’Antioco, 1732), F. Conti: L’Issipile (1733), J. A. Hasse: Pirro (1734), L. Vinci: Didone abbandonata (1735), R. Broschi: Merope (1737), I. Conti: Il deliziozo (!) ritiro scielto da Lucullo, console Romano (1738), F. Brivio: Demofoonte (1738), Anonym: Due intermezzi (1736).

Helfert byl o libretech uložených v Nových Hradech informován tamním archivářem Františkem Sveličem a zamýšlel o nich napsat samostatnou studii[7]. Proto si také několik kusů vypůjčil, jak dokládá Sveličova kvitance nalezená v nezpracované Helfertově pozůstalosti v Oddělení dějin hudby MZM[8]. Podle tohoto dopisu bylo do Nových Hradů dne 25. 8. 1926 vráceno třináct z jednadvaceti operních a oratorních textů moravské provenience, které si Helfert vypůjčil dne 24. 9. 1924, tedy v době, kdy odevzdával do tisku svoji druhou jaroměřickou monografii.

Zamýšlenou studii o novohradských libretech Helfert nikdy nenapsal, vypůjčená libreta ale použil k vytvoření lístkového katalogu, který je dnes uložen v Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea[9]. Tento katalog cituje titulní listy libret, nikoli však jejich signatury. Muzikologická veřejnost se o novohradské kolekci libret dozvěděla až v roce 1974, kdy vyšla zmíněná stať Jiřího Sehnala Počátky opery na Moravě. Zde Sehnal jednak upozorňuje na libreta na Nových Hradech, jednak představuje výsledky svého vlastního bádání v knihovnách v Olomouci, Kroměříži a Brně. Poprvé také zmiňuje významnou kolekci moravských libret v Semeniška knižnica v Lublani. U libret uložených v knihovně Arcibiskupského zámku Kroměříž neodkazuje na jejich signatury, nýbrž na svůj soupis Hudební literatura zámecké knihovny v Kroměříži (Gottwaldov 1960).

Podobný katalog hudebních tisků, jaký sepsal Jiří Sehnal pro Kroměříž, vytvořili pro Univerzitní (dnes Moravskou zemskou) knihovnu v Brně v roce 1975 Vladislav Dokoupil a Vladimír Telec s názvem Hudební staré tisky ve fondech Universitní knihovny v Brně. Tato práce se pro další generace stala významným pramenem poznání dosud neznámých titulů, nenaznamenaných Helfertem (1916) či Sehnalem (1974)[10]. Všechna do té doby zjištěná libreta italské opery jsou potom zachycena v další knize Vladislava Dokoupila Soupis brněnských tisků. Staré tisky do roku 1800 (Brno 1978).

Pro lokalizaci moravských libret je významným příspěvkem studie Michaely Freemanové Oratorium (a opera) v olomoucké diecézi za Wolfganga Hannibala Schrattenbacha[11]. Freemanová zde představuje kolekci libret moravské provenience v Českém muzeu hudby včetně jejich signatur[12]. Názvy děl se nápadně shodují s těmi, u nichž Sehnal a podle něho i Dokoupil uvádějí provenienci Nové Hrady, podle Freemanové však měly pocházet ze zámecké knihovny na Kačině. Vysvětlení této nesrovnalosti podám později.

Pravděpodobně největší přelom pro výzkum operního libreta 18. století představuje soupis Claudia Sartoriho I libretti italiani a stampa dalle origini al 1800 (Cuneo 1990–1994). Zde bylo identifikováno několik libret moravské provenience, která nemohla být dosavadním badatelům známa[13]. Na druhou stranu je ovšem nutno podotknout, že Sartori zná z českých fondů pouze velmi malou část, kompletně zaznamenává pouze libreta z tehdejší Univerzitní knihovny v Brně. Fondy libret v knihovnách v Olomouci a Kroměříži nezná vůbec a libreta uložená v různých pražských institucích uvádí pouze částečně.

Italské libreto opery Amor non ha legge (Jaroměřice 1728), kterou zná Sartori pouze v německé verzi jako Die Liebe hat kein Besatz, bylo zjištěno díky výzkumu pražské muzikoložky Evy Mikanové v knihovně valdštejnského zámku v Mnichově Hradišti. Mikanová představila toto libreto již roku 1991 ve své studii Hudba na valdštejnských panstvích v 18. století[14].

V pátrání po dalších moravských libretech bylo nutno projít řadu tištěných soupisů teatralií a katalogů českých a moravských knihoven. V soupisu teatralií zámecké knihovny na Kačině byl zjištěn duplikát libreta Il delizioso ritiro scielto da Lucullo, console Romano (Jaroměřice 1738), v katalogu jazykově italských tisků v Roudnické lobkowiczké knihovně Nelahozeves potom duplikát Gureckého opery Antioco (Kroměříž 1729)[15]. V katalozích dalších významných sbírek libret v českých zámeckých knihovnách (Český Krumlov, Radenín, Křimice) nebyly nalezeny žádné tisky moravských oper.[16]

Procházením lístkových a elektronických katalogů českých knihoven byly zjištěny neznámé duplikáty libret: Amalasunta (Jaroměřice 1726) v Moravské zemské knihovně Brno[17], Pirro (Jaroměřice 1734) ve Vědecké knihovně Olomouc, Amor non ha legge (Jaroměřice 1728) v zámecké knihovně Klášterec nad Ohří a Sesostris (Holešov 1738) na zámku Bludov. Poslední dvě jmenované knihovny patří mezi zámecké bibliotéky ve správě Knihovny Národního muzea v Praze (viz dále).

Ze zahraničních institucí se jako nejbohatší na dosud neznámá libreta moravské provenience ukázal archív spolku Gesellschaft der Musikfreunde ve Vídni, kde byly nalezeny duplikáty německých verzí opery Merope a serenaty Giudizio di Paride (Das Urtheil Paridis, Jaroměřice 1738) a unikátní libreta Anagilda (Brno 1737) a Semiramide riconosciuta (Jaroměřice 1740).

Významný objev potom přineslo zkoumání dochovaných operních textů v knihovně kapucínského kláštera v Brně. Vedle duplikátu německého libreta Merope (Jaroměřice 1737) zde totiž bylo nalezeno libreto zcela neznámé opery Václava Matyáše Gureckého s názvem Scipione nelle Spagne, která byla provedena ve Vyškově roku 1734. Kromě identifikování nového díla českého skladatele je toto libreto významné také tím, že posouvá počátek operních produkcí ve Vyškově o dva roky dopředu, tedy namísto 1736 do roku 1734[18]. Tento nález navíc dokazuje, že nejen dějiny italské opery na Moravě, ale i dějiny české hudby jsou stále otevřeným tématem, proměňujícím se na základě momentálních zjištění.

Následující text stručně představuje nejdůležitější fondy moravských libret v českých a zahraničních knihovnách. Knihovny jsou seřazeny podle počtu zde nalezených textů, nejprve jsou uvedeny knihovny v České republice, pak knihovny v zahraničí. V současné době známe celkem 71 operních textů, vztahujících se k hudebnímu provozu na Moravě, tedy v Jaroměřicích, Kroměříži, Vyškově, Holešově a Brně. Sedm z nich je ztraceno, u jednoho libreta nebylo identifikováno jeho uložení. Většina libret byla vytištěna v Brně, některá holešovská v Olomouci a jaroměřická ve Vídni. Řada libret existuje ve více exemplářích; ta, která byla zjištěna jako unikátní, jsou patřičně označena v následujícím textu (“unikum”). Některá libreta jsou dochována pouze v německé verzi, jazyk prováděných děl byl však vždy italský. V seznamech libret v jednotlivých knihovnách jsou jejich názvy citovány v těch jazycích, v jakých jsou zde dochovány, event. opatřeny zkratkami “něm.”, “ital.” nebo “lat.” (latinské opery z Kroměříže). U libret oper provedených v městském divadle v Brně, která jsou dvojjazyčná a jejichž italsko-německý text je vytištěn “stránka proti stránce”, uvádím jen jejich italský titul.

Knihovna arcibiskupského zámku Kroměříž

Nejbohatším zdrojem moravských operních libret byla ještě donedávna knihovna olomouckých biskupů v Arcibiskupském zámku Kroměříž[19]. Zdejší fond libret poprvé zkatalogizoval Vladimír Helfert, jako dokládá jeho rukou psaný lístkový katalog, nacházející se v Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea.

Hudební tisky jsou dále zachyceny v soupisu Jiřího Sehnala z roku 1960, který uvádí celkem 18 moravských libret. Sehnal však o místní sbírce uvádí následující: “Nejsou to však libreta všech oper, které se na Moravě v 18. století hrály. Část těchto libret (asi 20 kusů) si vypůjčil dr. Vl. Helfert do svého bytu ještě dříve než byl zatčen gestapem. Snad právě těchto libret chtěl využít pro svou připravovanou studii o hudbě na dvoře kardinála Schrattenbacha. Po válce však tato libreta již nebyla nalezena”[20]. Tato informace se patrně vztahuje k Helfertově výpůjčce kvůli sepsání zmíněného katalogu. Při srovnání Helfertova lístkového a Sehnalova tištěného katalogu dospíváme k rozdílu asi šedesáti chybějících titulů. Mezi nimi se vyskytuje pouze jediný text moravské provenience, jímž je Amalasunta (Jaroměřice 1726).

Dnešní sbírka libret v Kroměříži tedy představuje jen část té, která se v Kroměříži původně nacházela. Sedm libret je svázáno do jednoho většího konvolutu se signaturou N/a IX/2 92[21]. Libreto opery Griselda je přivázáno ve svazku obsahujícím deset libret z let 1743–1754 z vídeňského městského divadla u Korutanské brány (tzv. Teatro privileggiato)[22]. Dvě libreta (Endymio, Bajazet) jsou dochována zvlášť. Zbývajících osm libret z Brna a Holešova byla svázána do dalšího konvolutu (sign. Z/a XIII 45), který dnes bohužel nelze nalézt a podle pracovníků knihovny jeho ztrátu zaznamenává již revizní zpráva z roku 1975[23]. Tento svazek zahrnoval sedm unikátních a jedno duplikátní libreto.

Endymio, Kroměříž 1727 (lat., unikum); Bajazet, Kroměříž 1728 (něm., unikum); Griselda, Kroměříž 1730; Lucio Papirio, Kroměříž 1732; Catone in Utica, Vyškov 1736; Artaserse, Holešov 1733; Sesostris, König in Egypten, Holešov 1738 (něm.); Nel perdono la vendetta, Holešov 1739 (unikum); Vologeso re de Parti, Holešov 1739 (unikum); Amore e fortuna, Holešov 1739.

Nedochovaná libreta:

Argenide, Brno 1734; Arianna e Teseo, Brno 1734 (unikum); Antigona in Tebe, Brno 1736 (unikum); Gli veri amici, Brno 1738 (unikum); Vincislao, Brno 1739 (unikum); Cleonice e Demetrio, Brno 1740 (unikum); Alessandro Severo, Brno 1740 (unikum); L’Olimpiade, Holešov 1736 (unikum).

Moravská zemská knihovna

Největší moravská knihovna – Moravská zemská, dříve Univerzitní knihovna v Brně[24] – uchovává dnes celkem 13 moravských operních libret. Před restitucemi církevního majetku v 90. letech 20. století byl tento počet mnohem vyšší, neboť sbírky MZK zahrnovaly např. knihovnu benediktinů v Rajhradě, knihovny brněnských kapucínů, znojemských dominikánů apod. Soupis hudebních tisků Vladimíra Telce a Vladislava Dokoupila zachycuje celkový počet asi 250 libret do roku 1800. Knihovna má prozatím neúplný elektronický katalog volně přístupný na Internetu[25], v síti jsou zveřejněny rovněž naskenované lístkové katalogy, a to jednak fondů uložených v knihovně a jednak fondů vrácených v restitucích[26].

V brněnské knihovně se nacházejí libreta pěti brněnských, čtyř holešovských a čtyř jaroměřických oper, ze schrattenbachovského hudebního provozu jsou zde dnes uložena pouze libreta oratorií. Většina libret je dochována samostatně, pouze dvě jsou svázána ve větších svazcích, a to německé libreto opery L’Origine di Jaromeriz (Der Ursprung des … Städtlein Jaromeritz)[27] a libreto opery Amalasunta[28]. Pět libret pochází z knihovny Chorinských ve Veselí nad Moravou (Didone, Orlando furioso, Artaserse, Amore e fortuna, L’Origine di Jaromeriz). Ostatní jsou součástí fondu ST, tedy “Staré tisky”. Libreto opery Amalasunta přišlo do Moravské zemské knihovny z fondu STPK, tedy “Staré tisky pedagogické knihovny”, proto není zachyceno v soupisu Vladislava Dokoupila a Vladimíra Telce z roku 1975.

Gli amori amari, Brno 1733 (unikum); Argenide, Brno 1734; La pravità castigata, Brno 1734 (unikum); Didone, Brno 1734 (2x); Orlando furioso, Brno 1735; Partenope, Holešov 1733; Artaserse, Holešov 1733; Amore e pace, Holešov 1734 (unikum); Amore e fortuna, Holešov 1739; Amalasunta, Jaroměřice 1726; Der Ursprung des Städtlein Jaromeritz, Jaroměřice 1730 (unikum); Merope, Jaroměřice 1737 (něm.); Demophon, Jaroměřice 1738 (něm.).

Knihovna kláštera kapucínů v Brně

Z moravských klášterních fondů, uložených po 2. světové válce v brněnské Univerzitní knihovně a navrácených po roce 1990 původním majitelům, vyniká v souvislosti s moravským operním repertoárem v první řadě knihovna kláštera kapucínů v Brně[29]. V knihovně se nachází několik konvolutů operních libret s exlibris “Nicolai Bellaci”[30], které obsahují moravské tisky. První z konvolutů operních libret s nadpisem Diversae Comediae obsahuje dva schrattenbachovské tituly z let 1732 a 1736[31]. Druhý svazek s názvem Comediae diversae (sign. 19.I.43) nebyl dosud v muzikologické literatuře zachycen, není uveden ani v katalozích MZK a obsahuje vedle duplikátu libreta opery Merope (Jaroměřice 1737) dosud neznámé libreto opery Václava Matyáše Gureckého z roku 1734[32]. Tisky jsou s výjimkou tohoto svazku zachyceny podobně jako libreta z Rajhradu v Dokoupilově a Telcově soupisu hudebních tisků brněnské Univerzitní knihovny (dnes MZK), sepsaném ještě před restitucemi církevního majetku v 90. letech 20. století.

Lucio Papirio, Kroměříž 1732; Tito Vespasiano ovvero La Clemenza di Tito, Vyškov 1736; Scipione nelle Spagne, Vyškov 1734 (unikum); Merope, Jaroměřice 1737 (něm.).

Vědecká knihovna Olomouc

Dalším zdrojem libret moravských oper je Vědecká knihovna v Olomouci (dříve C. k. knihovna Olomouc, Státní vědecká knihovna)[33]. Sbírka libret vznikla na konci 18. století, kdy byly do Olomouce soustředěny knihy z církevních institucí zrušených císařem Josefem II.[34] Na zde uložená brněnská a kroměřížská libreta upozornil poprvé Christian d’Elvert a po něm Vladimír Helfert[35]. Tisky vydané na území Čech a Moravy jsou zachyceny v soupisu Václava Pumprly[36], sbírka má také dobře zpracovaný elektronický katalog, který je volně přístupný na Internetu[37]. Sartoriho soupis libret olomouckou knihovnu vůbec nezahrnuje.

V Olomouci jsou uložena tři operní libreta z Kroměříže, čtyři libreta z Brna a jeden dosud neznámý duplikát libreta opery Pirro z Jaroměřic nad Rokytnou. Libreta jsou dochována jednotlivě. Kromě toho se zde nachází patnáct textů oratorií dávaných biskupem Schrattenbachem v Brně.

Engelberta, Kroměříž 1728 (něm.); Yta innocens, Kroměříž 1728 (lat.); Coronide, Kroměříž 1731 (unikum); Armida abbandonata, Brno 1733 (unikum); Argenide, Brno 1734 (2x); Lucio Vero, Brno 1734 (unikum); Cambise sacrilego, Brno 1736; Pirro, Jaroměřice 1734.

Nové Hrady (Knihovna Národního muzea Praha, České muzeum hudby)

Knihovna buquoyského zámku Nové Hrady v jižních Čechách, která je jedním z nejdůležitějších fondů moravských libret[38], je od znárodnění šlechtického majetku v 50. letech 20. století ve vlastnictví Národního muzea v Praze, jež v současné době vlastní či spravuje řadu zámeckých knihovních fondů[39]. Tyto fondy jsou částečně zachyceny v pracovním elektronickém katalogu, do něhož lze nahlédnout u vedoucího oddělení zámeckých knihoven. Díky tomuto katalogu byly zjištěny také duplikáty některých moravských libret na zámcích Bludov a Klášterec nad Ohří (viz výše).

Knihovna je v současné době instalována na tzv. Starém hradě v Nových Hradech. Na tento fond upozornil poprvé Vladimír Helfert (1924), po něm jsou novohradská libreta zmiňována v pracích Jiřího Sehnala (1974) a Vladislava Dokoupila (1978). Lístkový katalog novohradské sbírky libret se nachází v Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea.

Při zkoumání současného stavu libret z Nových Hradů jsem narazila na jeden podstatný problém. Ve zmíněném pracovním elektronickém katalogu Knihovny Národního muzea, v němž je novohradská knihovna zachycena v úplnosti, se mi podařilo nalézt pouze část libret, zaznamenaných ve zmíněném lístkovém katalogu. Jsou zde téměř všechna libreta z Jaroměřic nad Rokytnou, z dalších titulů se ve vlastnictví Knihovny Národního muzea dnes nacházejí tři libreta oper provedených v Kroměříži, Vyškově a Holešově v letech 1733 a 1736.

Libreta z Nových Hradů ve správě Knihovny Národního muzea:

Amalasunta, Jaroměřice 1726; L’Elezione di Antioco, Jaroměřice 1732; L’Issipile, Jaroměřice 1733; Pirro/Pyrrhus, Jaroměřice 1734 (ital., něm.); Didone abbandonata, Jaroměřice 1736; Due intermezzi, Jaroměřice 1736; Merope, Jaroměřice 1737 (ital., něm.); Il delizioso ritiro, Jaroměřice 1738; Demofoonte, Jaroměřice 1738; Il Demetrio, Kroměříž 1733; Die Gütigkeit Titi Vespasiani, Vyškov 1736 (něm.); Cesare in Egitto, Holešov 1736.

Dalším zkoumáním a konzultací s pracovníky Knihovny Národního muzea Petrem Maškem a Helgou Turkovou jsem zjistila, že do vlastnictví KNM přešla roku 1954 pouze novohradská knihovna, nikoli archív. Zdálo se tedy pravděpodobné, že druhá část libret byla z neznámých důvodů uložena v zámeckém archívu a přešla v padesátých letech do majetku jiné instituce. Touto institucí je Hudební oddělení Národního muzea – České muzeum hudby v Praze[40]. V jeho fondech je uchováno celkem osm operních textů z Jaroměřic, Vyškova a Brna a dále šest libret brněnských oratorií. O moravských libretech ve sbírce MČH podává zprávu Michaela Freemannová (2003), která ale uvádí jako provenienci tisků zámeckou knihovnu na Kačině (na chotkovském panství Nové Dvory). V jednom z oratorních libret, La Donna forte, je skutečně vlepeno exlibris “Gr. Chotekische Bibliothek”. Na kartotéčních lístcích ČMH je však u všech zmiňovaných libret udána provenience “Nové Hrady” a dva z tisků nesou razítko “Schlossarchiv Gratzen” (Alessandro in Sidone, Catone in Utica).

Libreta z Nových Hradů v Českém muzeu hudby:

Argene, Brno 1738 (unikum); Arsace, Brno 1738 (unikum); Elisa regina di Tiro, Brno 1738 (unikum); Penelope la casta, Brno 1739 (unikum); Catone in Utica, Vyškov 1736; Il gran Mogol, Jaroměřice 1729; Cambise sacrilego, Brno 1736; Alessandro in Sidone, Vyškov 1737 (unikum).

Novohradská sbírka moravských libret je tedy v současné době dochována v úplnosti a uložena ve dvou různých institucích. Libreta nacházející se původně v zámecké knihovně jsou na Nových Hradech dosud, a to v objektu tzv. Starého hradu. Jejich správa leží v rukou Knihovny Národního muzea v Praze, která po domluvě zajišťuje půjčování libret do své studovny. Druhá část libret ze zámeckého archívu je uložena v Českém muzeu hudby v Praze. Zdejší sbírka libret utrpěla velké škody za povodní v roce 2000, všechna moravská libreta však byla zachráněna a část je již zrestaurována.

Městský archiv Brno, fond Mitrovští

Knihovna Mitrovských v Městském archivu Brno[41] obsahuje řadu operních a oratorních textů z 18. století. Její katalog uvádí z moravských libret celkem tři tituly: Engelberta (něm., Kroměříž 1728), Cambise sacrilego (Brno 1736) a Alessandro Severo (Brno 1740). V knihovně se nacházejí pouze první dvě, poslední jmenované libreto je ztraceno.

Moravské zemské muzeum, oddělení dějin hudby

V Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea v Brně[42] se nachází jeden svazek operních a oratorních textů bez určení provenience, nadepsaný Opera et Oratoria Italica (sign. B 325), v němž se nachází libreto opery Partenope (Holešov 1733) a dva exempláře Porporova Ezia (Kroměříž 1733)[43]. Dále je zde samostatně dochováno libreto opery Astianatte (Holešov 1735, B 383).

Biblioteca Nazionale Braidense Milano

Nejvýznamnějším zahraničním fondem moravských libret je sbírka starých hudebních tisků v Biblioteca Nazionale Braidense v Miláně (Itálie)[44]. Zdejší sbírku libret z 16.–18. století (cca 10.000 titulů) vytvořil benátský bibliofil Marco Antonio Corniani degli Algarotti (1768–1845). Z moravských tisků je zde uloženo podle Sartoriho soupisu jedenáct operních a tři oratorní libreta, z toho šest unikátně. Sbírka má prozatím neúplný elektronický katalog volně přístupný na Internetu[45], v němž byly zjištěny signatury některých oper, ostatní jsou zachyceny v lístkovém katalogu. V současné době probíhá korespondence se zaměstnanci knihovny, jejímž výsledkem by mělo být zjištění současného stavu libret.

Spartaco, Kroměříž 1727 (unikum); Il gran Mogol, Jaroměřice 1729; Demofoonte, Jaroměřice 1738; Il Matrimonio per forza, Holešov 1734 (unikum); Astianatte, Holešov 1735; Venere placata, Holešov 1735 (unikum); Cesare in Egitto, Holešov 1736; Lucio Papirio dittatore, Holešov 1737 (unikum); Amore e fortuna, Holešov 1739; Teodorico, Brno 1737 (unikum); Costantino riconosciuto, Brno 1739 (unikum).

 

Semeniška knižnica Ljubljana

Dalším významným zahraničním fondem, v němž jsou uložena výhradně libreta oper provedených na dvoře olomouckého biskupa Wolfganga Hannibala kardinála Schrattenbacha, je knihovna bohosloveckého semináře v Lublani (Slovinsko) – Semeniška Knižnica Ljubljana[46]. Jsou zde uložena libreta celkem šesti oper a jedné serenaty provedených v Kroměříži v letech 1729, 1730 a 1733, pravděpodobně jde o kompletní zachycení operního provozu v příslušných letech.

Lublaňská sbírka vznikla péčí Franze Josefa Thallmainera (1698–1768), jenž byl v roce 1742 ustanoven prvním knihovníkem seminární knihovny (založena 1701) a věnoval jí svoji osobní kolekci libret převážně benátské a vídeňské provenience[47]. Spojovacím článkem Lublaně s hudebním životem Moravy byl tamější biskup Sigmund Felix Schrattenbach (1674–1742, biskupem od 1727), mladší bratr biskupa v Olomouci Wolfganga Hannibala Schrattenbacha. Lublaňský biskup byl s olomouckým v trvalém písemném styku a je možné, že mu byla kroměřížská libreta pravidelně posílána. Není ovšem vyloučeno, že on sám či někdo z jeho dvora viděl některé z kroměřížských hudebních představení při příbuzenské návštěvě, o čemž by mohly svědčit rukopisné poznámky v jednom z libret (Giasone, sign. AE 85/2).

Většina libret je svázána do svazků, nesoucích exlibris knihovníka Thallmainera. Ten je také autorem prvního věcného katalogu knihovny, zaznamenávajícího v oddílu “Drame in Musica, Serenate etc.” všechna libreta v knihovně včetně dodnes používaných signatur. Katalog vznikl mezi léty 1752–1768 a zachycuje prakticky dnešní stav sbírky s výjimkou několika ztracených svazků[48]. Kolekci libret znovuobjevil v roce 1960 dnešní knihovník Marijan Smolik, který ji také nově zkatalogizoval[49]. Nejnověji věnovala lublaňským libretům zásadní studii Metoda Kokole[50]. Sbírka je zachycena v Sartoriho soupisu, v únoru 2006 jsem měla možnost se se sbírkou seznámit přímo v Lublani. V českém prostoru pojednal o lublaňských libretech poprvé Jiří Sehnal (1974).

Faramondo, 1729 (unikum); Antioco, 1729; Astarto, 1730 (2 exempláře, unikum); Griselda, 1730; Ezio/Aëtius, 1733 (ital., něm.); Demetrio/Demetrius, 1733 (ital., něm.); Giasone/Jason, 1733 (2 exempláře ital., 1 něm., unikum).

Gesellschaft der Musikfreunde Wien

Poslední zahraniční institucí, v níž byl prozatím zjištěn větší počet moravských libret, je archív Gesellschaft der Musikfreunde ve Vídni. Jsou zde uložena jednak libreta z Jaroměřic nad Rokytnou, jednak jedno unikátní brněnské libreto.

Merope (něm., Jaroměřice 1737), Demophon (něm., Jaroměřice 1738), Das Urtheil Paridis (něm., Jaroměřice 1738), Semiramide riconosciuta (Jaroměřice 1740, unikum), Anagilda (Brno 1737, unikum).

Následující tabulka udává prozatím všechna dosud identifikované libreta oper provedených na Moravě v 1. polovině 18. století. S výjimkou některých zahraničních knihoven jsou u všech libret uvedeny také jejich současné signatury. Zkratky knihoven jsou uváděny podle katalogu RISM, pro zde nezachycené knihovny byly zvoleny pracovní značky. Příjmení skladatelů hudby a libretistů jsou citována podle toho, jak jsou uvedena v libretech, křestní jména jsou uvedena kvůli úspoře místa pouze iniciálou. Všechna libreta z českých institucí, z Vídně a z Lublaně byla studována z originálů a osobně pořízených kompletních kopií.

Zkratky:

Cz-BkapucíniBrno, knihovna kláštera kapucínů (dříve v Bu)
Cz-BludovBludov, zámecká knihovna, ve správě Knihovny Národního muzea v Praze
Cz-BmBrno, Moravské zemské muzeum, Oddělení dějin hudby
Cz-BmaBrno, Městský archiv
Cz-BuBrno, Moravská zemská knihovna (dříve Univerzitní knihovna)
Cz-KačinaKačina, zámecká knihovna, ve správě Knihovny Národního muzea v Praze
Cz-KlášterecKlášterec nad Ohří, zámecká knihovna, ve správě Knihovny Národního muzea v Praze
Cz-KRKroměříž, knihovna arcibiskupského zámku
Cz-MHMnichovo Hradiště, zámecká knihovna, ve správě Knihovny Národního muzea v Praze
Cz-NelahozevesRoudnická lobkoviczká knihovna Nelahozeves
Cz-NHNové Hrady, zámecká knihovna, ve správě Knihovny Národního muzea v Praze
Cz-OLvkOlomouc, Vědecká knihovna
Cz-Pnm (NH)Praha, Národní muzeum – České muzeum hudby, fond Nové Hrady
Cz-RajhradRajhrad u Brna, knihovna kláštera benediktinů, ve správě Muzea Brněnska (dříve v Bu)
Cz-ZdominikániZnojmo, knihovna kláštera dominikánů (dříve v Bu)
A-BadenBaden bei Wien (Rakousko), Stadtarchiv
A-ScaSalzburg (Rakousko), Museum Carolino Augusteum
A-WgmWien (Rakousko), Gesellschaft der Musikfreunde
A-WnWien (Rakousko), Österreischische Nationalbibliothek
D-BsbBerlin (Německo), Staatsbibliothek
D-SlStuttgart (Německo), Württembergische Landesbibliothek
I-MbMilano (Itálie), Biblioteca Nazionale Braidense
I-VnmVenezia (Itálie), Biblioteca Nazionale Marciana
PL-LZuLódz (Polsko), Biblioteka Uniwersytecka
SI-LsLjubljana (Slovinsko), Semeniška knižnica


 

Název italsky / německy

Skladatel – Libretista

Datum
a místo provedení

Uložení

Sehnal 1974

Dokoupil 1978

Sartori

1

Endymio (lat.)

Kroměříž 1727

Cz-KR L/a/2 II 49

---

1727/10

---

2

Spartaco

Kroměříž 1727

I-Mb

---

---

22327

3

Engelberta

Kroměříž 1728

Cz-OLvk 35.739 (něm.)

Cz-Bma Mitr. 7076 (něm.)

1

1728/19

---

4

Yta innocens (lat.)

Kroměříž 1728

Cz-OLvk 35.727

Cz-Oblastní archiv Přerov[51]

---

1728/18

---

5

Bajazet

Kroměříž 1728

Cz-KR N/A IX/2 99 (něm.)

2

1728/13

---

6

Faramondo

Kroměříž 1729

SI-Ls AE 66/3

3

1729/28

9724

7

Antioco

W. Gurezki – A. Zeno

Kroměříž 1729

SI-Ls AE 59/3

Cz-Zdominikáni 21.III/2.43

Cz-Nelahozeves II Gk 8[52]

4

1729/27

2209

(SI-Ls, Cz-Bu)

8

Astarto

G. Bononcini – A. Zeno

Kroměříž 1730

SI-Ls AE 86/3, AE 65/4

5

1730/30

3252

9

Griselda

W. Gurezki – A. Zeno

Kroměříž 1730

SI-Ls AE 60/1

Cz-KR G VIII 26, přív. 9

6

1730/31

12538 (SI-Ls)

10

Coronide

F. Peli – Pastore Arcade

Kroměříž 1731

Cz-OLvk 24.769

7

1731/12

---

11

[Artaserse] / Artaxerxes

J. A. Hasse – P. Metastasio

Kroměříž 1731

Cz-Rajhrad R P.I.dd.1, přív.8 (něm.)

---

1731/18

3121

12

Lucio Papirio

G. Giacomelli – A. Zeno

Kroměříž 1732

Cz-KR N/a IX/2 92, přív. 3

Cz-Bkapucíni 19.I.51, přív. 4

8

1732/16

14474

(Bu)

13

Ezio / Aëtius

N. Porpora – P. Metastasio

Kroměříž 1733, 1732[53]

Cz-Bm B 325, přív. 3, 4 (ital.)

SI-Ls 85/5 (ital.), 69/2 (něm.), D-Sl

11

1733/12

9471 (SI-Ls, D-Sl)

14

Il Demetrio / Demetrius

G. A. Hasse – P. Metastasio

Kroměříž 1733

Cz-NH 1429 (ital.)

SI-Ls AE 86/4 (ital.), AE 69/1 (něm.)

9

1733/11

7351 (SI-Ls)

15

Giasone / Jason

N. Porpora – S. Stampiglia

Kroměříž 1733

SI-Ls AE 85/1,2 (ital.), AE 69/3 (něm.)

10

1733/20

11842 (SI-Ls)

16

Scipione nelle Spagne

W. Gurezki – A. Zeno

Vyškov 1734

Cz-Bkapucíni 19.I.43, přív. 1

---

---

---

17

Tito Vespasiano ovvero La Clemenza di Tito / Die Gütigkeit Titi Vespasiani

A. Hasse – P. Metastasio

Vyškov 1736

Cz-Bkapucíni 19.I.51, přív. 5 (ital.)

Cz-NH 1586 (něm.)

Cz-Praha, dominikáni sv. Jiljí (ital.)[54]

12

1736/20

23269 (Bu)

18

Catone in Utica

L. Leo – P. Metastasio

Vyškov 1736

Cz-KR N/a 92, přív. 4

Cz-Pnm B 4075 (NH)

13

1736/17

---

19

Alessandro in Sidone

G. Bononcini

Vyškov 1737

Cz-Pnm B 4074 (NH)

14

1737/16

---

20

Adriano in Siria

A. Hasse – Metastasio

Vyškov 1737

A-Sca 14245

---

---

379

21

Argippo

A. Costantini – A. Salvi

Brno 1733

SI-Ls Z/VII 6/3

15

1733/17

2455

22

Gli amori amari

A. Costantini

Brno 1733

Cz-Bu ST1-500.998

16

1733/5

1783a

23

Armida abbandonata

E. Bambini

Brno 1733

Cz-OLvk 601.245

17

1733/18

---

24

Argenide

B. Galuppi

Brno 1734

Cz-Bu ST1-242.157

Cz-OLvk 36.074

Cz-OLvk 601.256

Cz-KR Z/a XIII 45, přív. 4

18

1734/10

2427 (Bu)

25

La pravità castigata

E. Bambini

Brno 1734

Cz-Bu ST1-6.527

19

1734/17

19006

26

Lucio Vero

B. Galuppi

Brno 1734

Cz-OLvk 601.243

20

1734/22

---

27

Arianna e Teseo

Brno 1734

Cz-KR Z/a XIII 45, přív. 1 ZTRACENO

21

1734/15

---

28

Didone

D. Sarro

Brno 1734

Cz-Bu Ch.Bib.II.E.24.2.R

Cz-Bu ST1-242.152

22

1734/12

7735

29

Tullo Ostilio

A. Vivaldi, D. Sarri

Brno 1735

D-Sl

---

---

24113

30

Orlando furioso

A. Vivaldi, D. Sarro

Brno 1735

Cz-Bu Ch.Bib.II.E.33.2.R

D-Sl

23

1735/7

17493

31

Antigona in Tebe

Brno 1736

Cz-KR Z/a XIII 45, přív. 2 ZTRACENO

24

1736/26

---

32

Cambise sacrilego

Brno 1736

Cz-OLvk 24.634

Cz-Bma Mitr. 4815

Cz-Pnm B 4111 (NH)

25

1736/33

---

33

Anagilda

Brno 1737

A-Wgm Tx 6322

---

---

---

34

Teodorico

M. Lukini

Brno 1737

I-Mb Racc.Dram.5632

---

---

23034

35

Argene

M. Luchini

Brno 1738

Cz-Pnm B 4119 (NH)

26

1738/8

---

36

Arsace

M. Luchini

Brno 1738

Cz-Pnm B 4109 (NH)

27

1738/14

---

37

Gli veri amici

M. Luckini

Brno 1738

Cz-KR Z/a XIII 45 ZTRACENO

28

1738/5

---

38

Elisa regina di Tiro

A. Costantini

Brno 1738

Cz-Pnm B 4110 (NH)

29

1738/17

---

39

Penelope la casta

G. Porta

Brno 1739

Cz-Pnm B 4126 (NH)

30

1739/13

---

40

Costantino riconosciuto

A. Costantini

Brno 1739

I-Mb Racc.Dram. 5371

---

---

6766

41

Vincislao

M. Luchini

Brno 1739

Cz-KR Z/a XIII 45, přív. 9 ZTRACENO

31

1739/17

---

42

Cleonice e Demetrio

M. Lucchini

Brno 1740

Cz-Kr Z/a XIII 45, přív. 3 ZTRACENO

32

1740/8

---

43

Alessandro Severo

M. Lucchini

Brno 1740

Cz-KR Z/a XIII 45, přív. 6 ZTRACENO

Cz-Bma, Mitr. 615 ZTRACENO

33

1740/9

---

44

Partenope

E. Bambini, Orsler, Seitl

Holešov 1733

Cz-Bm B 325

Cz-Bu ST1-19.303

34

 

17837 (Bu)

45

Artaserse

E. Bambini, F. Seidl

Holešov 1733

Cz-Bu Ch Turm.VI.E.42.2.R

Cz-KR N/a IX/2 92 (ital., něm.)

35

 

2942 (Bu)

46

Amore e pace

G. Alberti

Holešov 1734

Cz-Bu ST1-239.937

36

1734/5

1617

47

Il Matrimonio per forza

Holešov 1734

I-Mb

---

---

15199

48

Astianatte

G. Alberti – Salvi

Holešov 1735

Cz-Bm B 383

I-Mb

37

1735/18

3276 (Mb)

49

Venere placata

G. N. Alberti – Stampa

Holešov 1735

I-Mb

---

---

24569

50

L’Olimpiade

Hasse – Metastasio

Holešov 1736

Cz-KR Z/a XIII 45 ZTRACENO

38

1736/19

---

51

Cesare in Egitto

Hasse – Salvi

Holešov 1736

Cz-NH 1420

I-Mb

39

1736/27

5400 (Mb)

52

Lucio Papirio dittatore

Holzbauer – Zeno

Holešov 1737

I-Mb

---

---

14478

53

Sesostris, König in Egypten

Holzbauer

Holešov 1738

Cz-KR N/a XI/2 92, přív. 7 (něm.)

Cz-Bludov 6 A 18 (něm.)

40

1728/18

---

54

Amore e fortuna

Holešov 1739

Cz-Bu Ch Turm.VI.E.43.2.R

Cz-KR N/a IX/2 92, přív. 5

I-Mb

41

1739/15

1602 (Bu, Mb)

55

Nel perdono la vendetta

Holešov 1739

Cz-KR N/a IX/2 92, přív. 6

42

1739/14

---

56

Vologeso re de Parti

Holzbauer

Holešov 1739

Cz-KR N/a IX/2 92, přív. 2

43

1739/18

---




 

Název

Skladatel – Libretista

Datum a místo provedení

Uložení

Literatura

Sartori

57

Amalasunta

A. Caldara – N. Blinoni[55]

[Jaroměřice] 1726

A-Wn 448665-A. Alt Mag.

I-Vnm

Cz-NH 1432

Cz-Bu STPK-I 33.081, přív.10[56]

---

982

(I-Vnm, A-Wn)

58

Amor non ha legge / Die Liebe hat kein Besatz

A. Caldara – N. Blinoni

Jaroměřice 1728

Cz-MH A 287 (ital.)[57]

Cz-Klášterec 3214 (ital.)

A-Baden (něm.)

---

14267 (Baden)

59

Il gran Mogol

Jaroměřice 1729

Cz-Pnm B 4122 (NH)

I-Mb

Helfert 1924

12470

(I-Mb)

60

L’Origine di Jaromeriz / Der Ursprung des ... Städtlein Jaromeritz

F. A. Mitscha – N. Blinoni

Jaroměřice 1730

Cz-Bu Ch Bibl.V.G., přív.15 (něm.)

---

---

61

Atalo ovvero La verità nell’inganno

Jaroměřice 1731

---

d’Elvert 1873

---

62

L’Elezione d’Antioco in rè della Siria

I. Conti – N. Blinoni

Jaroměřice 1732

Cz-NH 1864

Helfert 1924

---

63

L’Issipile

F. Conti – P. Metastasio

Jaroměřice 1733

Cz-NH 1430

Helfert 1924

---

64

Pirro / Pyrrhus

G. A. Hasse – A. Zeno

Jaroměřice 1734

Cz-NH 1436 (ital.), 1421 (něm.)

Cz-Zdominikáni 14.XI/2.8 (něm.)

Cz-OLvk 24.851 (ital.)

I-Mb, PL-LZu, D-Bsb

Helfert 1924

18766 (Cz-Bu, I-Mb, PL-LZu)

65

Didone abbandonata

L. Vinci – P. Metastasio

Jaroměřice 1735, 1736

Cz-NH 1437

Helfert 1924

---

66

Due intermezzi

Jaroměřice 1736

Cz-NH 1433

Helfert 1924

---

67

Merope

R. Broschi – A. Zeno

Jaroměřice 1737

Cz-NH 1434 (ital.), 1435 (něm.)

Cz-Bu ST1-511.571 (něm.)

Cz-Bkapucíni 19.I.43, přív. 4 (něm.)

A-Wgm Tx 5594 (něm.)

Helfert 1924

(Cz-NH)

15518

(Cz-Bu)

68

Il delizioso ritiro scielto da Lucullo console Romano

I. Conti – F. N. del Fantasia

Jaroměřice 1738

Cz-NH 1865

Cz-Kačina 1979–1985, přív. 2[58]

Helfert 1924

---

69

Il giudizio di Paride / Das Urtheil Paridis

D. Sarri – N. N.

Jaroměřice 1738

A-Baden (ital., něm.)

A-Wgm Tx 6577 (něm.)

---

12168 (Baden)

70

Demofoonte / Demophon

[G. F. Brivio –

P. Metastasio]

Jaroměřice 1738

A-Wgm Tx 6220 (něm.)

Cz-Bu ST 1-572.267 (něm.)

Cz-NH 1431 (ital.)

I-Mb (ital.)

Helfert 1916

(A-Wgm),

Helfert 1924

(Cz-NH)

7475 (Cz-Bu, A-Wgm, I-Mb)

71

Semiramide riconosciuta

L. Vinci

Jaroměřice 1740

A-Wgm Tx 6762[59]

---

---


1Tento článek je jedním z výstupů tříletého grantového projektu Italská opera na Moravě v 1. polovině 18. století, který je řešen od roku 2005 na Ústavu hudební vědy FF MU v Brně. Nově identifikované jaroměřické či v širším smyslu questenberské partitury jsou předmětem výzkumu Jany Perutkové.
2Christian Friedrich d’Elvert, Geschichte der Musik in Mähren und Oesterr. Schlesien, Brünn 1873 (dále d’Elvert 1873), s. 192–193: “Opera musica, Bruna 1728. Speranza-Musica, 1729. Fozio Franc. 1730. Caldara Ant. 1730. Catena Giov. 1730, 1731. Gargierie Alessandri, 1730. Cornide Tavola-Musica, 1731. Marchese Sig. 1732. Piota triofante, 1738”. Týž seznam je ovšem již v knize téhož autora Geschichte des Theaters in Mähren und Oesterr. Schlesien, Brünn 1852, s. 53.
3Uváděné tituly byly identifikovány jako: Engelberta (podtitul Opera, 1728), La Speranza consolata (1729), Morte e Sepoltura di Christo (text F. Fozio, hudba A. Caldara 1730), Bersabea (text G. B. Catena, 1730), Giacobbe (text G. B. Catena, 1731), La Caduta di Gerico (text A. Gargiera, 1730), Coronide (1731), Il Martirio di S. Giovanni Nepomuceno (text Marchese di S. Christina, 1732), La divina pietà trionfante (1738).
4d’Elvert 1873, s. 181.
5“Z r. 1727: Neznámý, La speranza consolata da S. Nicolo; Neznámý: Sant Alesio. Z r. 730: Giov. Costanzi: Santa Cecilia; Giac. Ces. Predieri: Il trionfo della Croce; Ant. Caldara: La Caduta di Gerico; Caldara: Morte e Sepoltura di Christo; Giorg. Reutter: Bersabea overo il Pentimento di David; Nicol. Logroscino: Il mondo trionfante nella concezione di Maria sempre virgine. Z r. 1731: Václ. Gurezki: Giacobbe. Z r. 1732: Leon. Leo: Il Trionfo della virtù in S. Nicolo; Leon. Vinci: La santisstima anunziazione di Maria sempre vergine; Nic. Porpora: Il Martitrio di S. Giovanni Nepomuceno. Z r. 1736: Václ. Gurezki: Gioas re di Giuda. Z r. 1738: Nic. Porpora: La divina Pietà trionfante nell imaculata concezione” (Helfert 1916, s. 198–199).
6Helfert 1916, s. 336, dle německého exempláře v A-Wgm (Tx. 6220). Kromě toho uvádí Helfert uložení libret několika Míčových oratorií.
7Helfert 1924, s. 349: “celé novohradské sbírce libret věnuji samostatnou studii jinde”.
8Helfertova pozůstalost představuje vedle již zkatalogizovaných položek asi patnáct krabic neroztříděného materiálu. Za její zpřístupnění srdečně děkuji pracovníkům muzea.
9Lístky nesou v záhlaví razítko “Archiv zámku Nové¨Hrady. Katalog zaznamenává tyto tituly: Brno: Arsace, Argene, Cambise sacrilego, Elisa regina di Tiro, Penelope la casta; Jaroměřice: Il Gran Mogol, Merope, Pirro/Pyrrhus, Due intermezzi, Il delizioso ritiro, Didone abbandonata, Amalasunta, Demofoonte, L’elezione d’Antioco, L’Issipile; Vyškov: Catone in Utica, Die Gütigkeit Titi Vespasiani, Alessandro in Sidone, Kroměříž: Il Demetrio.
10Zde byly identifikovány zvláště jaroměřické operní texty, které nechává Jiří Sehnal ve své studii stranou: Míča: L’Origine di Jaromeriz (něm. verze Der Ursprung des ... Städtlein Jaromeritz, 1730, č. 456), Hasse: Pirro (1734, č. 676), Broschi: Merope (něm. verze, 1737, č. 675), Brivio: Demofoonte (něm. verze, 1738, č. 555) a jedno libreto kroměřížské, a to Artaserse (něm. verze, 1731, č. 551).
11Michaela Freemanová, Oratorium (a opera) v olomoucké diecézi za Wolfganga Hannibala Schrattenbacha, in: Eva Vičarová (ed.), Hudba v Olomouci – Historie a současnost I., in honorem Pavel Čotek, Olomouc 2003, s. 78–82.
12Z moravských operních textů jsou v ČMH dle Freemanové uloženy: Catone in Utica (Vyškov 1736), Alessandro in Sidone (Vyškov 1737), Elisa regina di Tiro (Brno 1738), Argene (Brno 1738), Arsace (Brno 1738), Penelope la Casta (Brno 1739).
13Spartaco (Kroměříž 1727), Adriano in Siria (Vyškov 1737), Tullo Ostilio (Brno 1735), Teodorico (Brno 1737), Costantino riconosciuto (Brno 1739), Il Matrimonio per forza (Holešov 1734), Lucio Papirio dittatore (Holešov 1737), Amalasunta (Jaroměřice 1726), Amor non ha legge (něm. verze, Jaroměřice 1728), Il giudizio di Paride (Jaroměřice 1738).
14Eva Mikanová, Hudba na valdštejnských panstvích v 18. století. Studie Muzea Kroměřížska 1991, s. 32–35.
15Jan Kopecký, Theatralia v zámecké knihovně na Kačině. Výběrový soupis, Praha 1973. Jaroslava Kašparová, Roudnická lobkowiczká knihovna. Jazykově italské tisky 1501–1800. Biblioteca dei Lobkovic in Roudnice. Edizioni stampate in italiano 1501–1800, 5 svazků, Praha 1990.
16Jitka Šimáková – Eduarda Macháčková, Teatralia zámecké knihovny z Křimic, Praha 1970.
Jitka Šimáková – Eduarda Macháčková, Teatralia zámecké knihovny v Českém Krumlově, Praha 1976.
Pravoslav Kneidl, Teatralia zámecké knihovny z Radenína, Praha 1962–1969.
17O tomto libretu blíže ve studii: Jana Perutková, Libreto k opeře Amalasunta Antonia Caldary – nový příspěvek k opernímu provozu v Jaroměřicích nad Rokytnou za hraběte J. A. Questenberga. Sborník prací Filosofické fakulty Brněnské univerzity, H 38–40, 2003–2005, Brno 2005, s. 207–218.
18Za první operu provedenou ve Vyškově byl donedávna považován Catone in Utica Leonarda Lea, viz: Sehnal 1974 aj.; Jana Spáčilová, Opera v biskupských rezidencích Kroměříži a Vyškově. Olomoucký biskup Schrattenbach a hudba vrcholného baroka. Opus musicum 5/2005, s. 33–40.
19Cz-KR. Arcibiskupský zámek, Sněmovní náměstí 1, 767 01 Kroměříž.
20Jiří Sehnal, Hudební literatura zámecké knihovny v Kroměříži. Gottwaldov 1960, zejm. s. 15.
21Artaserse (Holešov 1733), Sesostris (Holešov 1738), Nel perdono la vendetta (Holešov 1739), Vologeso Re di Parti (Holešov 1739), Amore e fortuna (Holešov 1739), Lucio Papirio (Kroměříž 1732) a Catone in Utica (Vyškov 1736).
22Sign. G VIII 26. Dalšími přívazky jsou: Amor Medico (1746), Ezio (1749), Semiramide (1746), Il Sogno di Scipione (1743), Antigono (1745), Themistocles (1754), Adriano in Siria (1743), La Generosità trionfante (1745), L’Ipermestra (1744), Farnace (1744).
23Tuto informaci mi laskavě poskytl vedoucí knihovny Cyril Měsíc.
24Cz-Bu. Moravská zemská knihovna v Brně, Studovna rukopisů a starých tisků, Kounicova 65a, 601 87 Brno.
25http://glum.mzk.cz.
26http://glum.mzk.cz/katalog/GKJUKZ1 (Generální jmenný katalog do roku 1950), http://glum.mzk.cz/katalog/STT (Katalogy historických sbírek).
27Sign. Ch Bib.V.G.7. Dalšími přívazky jsou: Ciro (Vídeň1715), Serenata pastorale (Vratislav 1722), Venceslao (Praha 1725), Cristo nell’orto (Brno 1731) – 2 exempláře, La Caduta di Gerico (Brno 1730), La Passione di Giesu Cristo signor nostro, (Brno 1731), Santa Catterina (Brno 1731), Il Mondo trionfante nella Concezione di Maria sempre Vergine (Brno 1730), Bersabea, ovvero Il Pentimento di David (Brno 1730), Morte, e Sepoltura di Christo (Brno 1730).
28Sign. STPK-I-0033.081. Svazek obsahuje další libreta: Il Protettore alla Moda (Vídeň 1748), Don Chisciotte in Corte della Duchessa (Vídeň 1727), Don Chilone (1727), La Contessina (Olomouc 1763).
29Nemá značku RISM, pracovně Cz-Bkapucíni. Knihovna kapucínského kláštera v Brně, Kapucínské nám. 5, 602 00 Brno. Knihovníkem je bratr Martin Damian, jemuž zde srdečně děkuji za veškerou pomoc při studiu v knihovně.
302.D.12, Bellaci 45; 19.I.51, Bellaci 57; 20.J.03, Bellaci 82; 19.I.43, Bellaci 99. Jedno volné libreto: 3.C.18, Lucio Papirio dittatore (Wien 1719).
31Bellaci 57. Dalšími přívazky jsou dva díly Metastasiových Opere drammatiche (Benátky 1740) a libreta: Il Filosofo, Chimico, Poeta (Wien 1748), La Fata metavigliosa (Wien 1748), Totila (Benátky 1677) a Il Ratto delle Sabine (Wien 1674, se scénickými návrhy Lodovica Burnaciniho).
32Bellaci 99. Dalšími přívazky jsou: Nitocri (něm., bez titulního listu), Il protettore alla moda (Wien 1747), Voltaire: Alzire ou Les Americanes (Wien 1752), Ararane (Wien 1752) a Giulio Cesare (Livorno 1797).
33Nemá značku RISM, pracovně OLvk. Vědecká knihovna v Olomouci, Studovna historických fondů, Bezručova 3, 779 11 Olomouc 9. Odborným pracovníkem studovny je Rostislav Krušinský.
34Bohuslav Smejkal, Státní vědecká knihovna v Olomouci 1566–1966, Olomouc 1966.
35d’Elvert 1873, s. 192–193, Helfert 1916, s. 198–199.
36Václav Pumprla, Soupis starých tisků ve fondech Státní vědecké knihovny v Olomouci. I. Tisky vydané na území Čech a Moravy v letech 1501 až 1800. Olomouc 1974.
37http://aleph.vkol.cz.
38Původní stav sbírky libret zachycuje Katalog ueber saemtliche in der hochgraefl. Buquoy’schen Theater-Bibliothek im Graetzner neuen Schlosse sich befindlichen Werke. Aufgenommen im Jahre 1854. Citováno dle Helga Turková, Nové Hrady v jižních Čechách, in: Petr Mašek (vyd.) - Claudia Blum – Matthias Bauer (ed.), Handbuch deutscher historischer Buchbestände in Europa. Bd 2. Tschechische Republik. Schloßbibliotheken unter der Verwaltung des Nationalmuseums in Prag. Hildesheim-Zürich-New York 1997.
39Nemá značku RISM, pracovně Cz-Pknm. Knihovna Národního muzea, Václavské nám. 68, 115 79 Praha 1. Odpovědným pracovníkem fondu zámeckých knihoven je PhDr. Petr Mašek, jemuž zde srdečně děkuji za pomoc při vyhledávání libret.
40Cz-Pm. Národní muzeum – České muzeum hudby, Karmelitská 2/4, 118 00 Praha 1. Kurátorkou sbírky libret je Lucie Měsková. Sbírka libret má jednak lístkový katalog, jednak pracovní elektronický katalog přístupný ve studovně. V úplnosti není zachycena v žádné publikaci, samostatná studie s katalogem je věnována pouze libretům ze strahovského kláštera: Milan Poštolka, Libreta strahovské hudební sbírky. Miscelanea musicologica 25–26, 1973, s. 79–149.
41Nemá značku RISM, pracovně Cz-Bma. Archiv města Brna, Dominikánské náměstí 1, 601 67 Brno.
42Cz-Bm. Moravské zemské muzeum, Oddělení dějin hudby, Smetanova 14, 602 00, Brno.
43Dalšími zde přivázanými tituly jsou opery Semiramide riconosciuta (Vídeň 1748) a oratorium La Vittima d’Amore (Brno 1741).
44I-Mb. Biblioteca Nazionale Braidense, Via Brera 28, IT-20121 Milano.
45http://opacbre.cilea.it/easyweb/new.
46SI-Ls. Semeniška knižnica, Dolničarjeva 4, SI-1000 Ljubljana. Knihovníkem je PhDr. Marijan Smolik, jemuž srdečně děkuji za vlídné přijetí a veškerou pomoc.
47Marijan Smolik, Thallmainer (Tojmajner) Frančišek Jožef, in: Slovenski biografski lexikon IV., Ljubljana 1980–1991, s. 70–71.
48Je to několik libret ze 17. století, z 18. století dnes v knihovně není jen devět libret italské a vídeňské provenience.
49Marijan Smolik, Glasbeno življenje v baročni Ljubljani, in: Kronika VIII/3 (1960), s. 183–193. Týž: Strojopisný katalog, Semeniška knižnica Ljubljana.
50Metoda Kokole, Italian operas in Ljubljana in the seventeenth and eighteenth centuries, In: Alberto Colzani – Norbert Dubowy – Andrea Luppi – Maurizio Padoan (ed.), Il teatro musicale italiano nel Sacro Romano Impero nei secoli XVII e XVIII. Atti del VII Convegno internazionale sulla musica italiana nei secoli XVII-XVIII, Loveno di Menagio (Como), 15.–17. 7. 1997, A.M.I.S., Como 1999, s. 265–289.
51Jan Bombera, K významu Liechtenštejnova zpěváckého semináře v Kroměříži, Hudební věda 16, 1979, s. 326–348.
52Kašparová 1990.
53Původně vytištěný rok 1732 je opraven na 1733, není zřejmé, zda jde o chybu nebo bylo dílo reprízováno.
54Jan Kouba – Jaroslav Bužga – Eva Mikanová – Tomislav Volek, Průvodce po pramenech k dějinám hudby. Fondy a sbírky uložené v Čechách, Praha 1969.
55K osobě libretisty Blinoniho viz můj připravovaný článek: Libretista prvních jaroměřických oper – Blinoni nebo Bonlini? V tisku.
56Perutková 2005, s. 207–218.
57Mikanová 1991, s. 32–35.
58Kopecký 1973.
59O existenci tohoto libreta informovala Jana Perutková, Opera seria na Moravě ve 40. letech 18. století se zvláštním zřetelem na operní provoz v Jaroměřicích nad Rokytnou, http://acta.musicologica.cz. (2005/3)